Víte, že myslíme střevem?

Jestli se vám to zdá přehnané, tak poslyšte: Naše střevo je protkáno miliony nervových buněk. Na ploše, která je větší než tenisový kurt, je v něm instalován důmyslný analyzátor – ENS. Co to je? Každá potrava, která střevem prochází, potřebuje ke svému strávení specifický koktejl látek štěpící jednotlivé složky. A co je potřeba, to právě zjišťuje enterogenní nervová soustava ve střevech neboli ve zkratce ENS.



Tato rozsáhlá nervová síť je propojena rovnou s trávicími orgány a samozřejmě i s CNS, prostě s mozkem. Co se týče komunikace mezi ENS a CNS, bylo zjištěno, že z celkového
objemu vzruchů probíhajících mezi těmito velikány probíhá 90 % ve směru od střev k hlavě a pouze 10 % od hlavy do střev.

To je ale ovšem úplně skandální informace, protože to znamená, že situace ve střevech ovlivňuje naše myšlení víc než naše myšlení naše střeva. Naprosto bez nadsázky se dá říct, že pohoda ve střevech se projevuje celkovou uvolněností a spokojeností. Není tomu těžké uvěřit, když si uvědomíme, jak se cítíme po něčem, co bylo opravdu dobré, zdravé a vyvážené. Pokud si ale naopak otravujeme střeva přebytkem cukru a chemických zbytečností, není divu, že se cítíme otrávení. Nejen že jsme to, co jíme, ale my i myslíme podle toho, jak jíme!

KATASTROFICKÉ DOPADY NEZDRAVÉHO JÍDLA A ZLÝCH NÁJEMNÍKŮ
Kolik podrážděných poznámek bylo vypuštěno po zhoupnutí hladiny glykémie v krvi? Kolik agrese bylo vylito po přejedení se nebo naopak po příliš dlouhém hladovění? A kolik vztahů nedostalo šanci kvůli špatně zvolené večeři? Takové studie žel neexistují, ale je naprosto jisté, že naše pocity a z nich vyvěrající myšlenky jsou ovlivňovány spokojeností našeho břicha, kde sídlí miliardy spolubydlících, kteří jsou pravděpodobně všichni v odborech a dožadují se svých práv.

Ne všichni obyvatelé jsou vítaní nájemníci. Přemnožené plísně například vedou k nutkavé chuti na sladké. Škrkavky, tasemnice, hlísti nebo roupi vypouštějí neurotoxiny, které v CNS spouští neklid, úzkost a depresi. Pokud se necítíme dobře, hraje v tom naše břicho hlavní roli. Bez výjimky vždy.

 

„Při poklesech nálad je proto strategické soustředit se na střeva, protože tam se koneckonců tvoří většina hormonu serotoninu, který je zodpovědný za naši dobrou náladu.“
USPOKOJENÉ STŘEVNÍ ODBORY
Jak se tedy aktivně zasadit o spokojené signály z našich střev? Pokud si přejeme vystěhovat ze svých střev všechny příživníky a parazity, jezme hodně pestrobarevné zeleniny,
čerstvých bylinek a kvašených výrobků, pijme zásadně neslazené nápoje
a čas od času pošleme do střev kontrolní skupinu z rodiny Probiosanů. Probiosan i Probiosan Inovum obsahují bakterie, které umí nastolit pořádek v krajině našich střev. Jsou vybaveny zásobou té správné potravy v podobě rozpustné vlákniny inulin, která zabezpečí úspěšnost celé mise.
Také chlorela a mladý ječmen pomohou vytvořit ve střevech ty správné podmínky pro spokojenost bakteriálních spolubydlících a potažmo nás samých.



POSLOUCHEJME STŘEVA
Nezbývá než doporučit poslouchat zprávy, které nám naše střeva prostřednictvím rozsáhlé nervové sítě zvané druhý mozek posílají. Jsou to zprávy nezkreslené našimi domněnkami, a pokud je nám z něčeho na nic, měli bychom jít od toho. Ať už je to jídlo, nebo setkání.

„Známým efektem je pročištění mysli jako následek pročištění střev.“
Mezi jogíny je tento způsob očisty známý jako šankhaprakšálana. Vyčištění střev a mysli se v tomto případě dosahuje pitím slané vody kombinovaným s cvičením. Nemusíme chodit tak daleko, ačkoli kompletní pročištění trávicího traktu má na duševní činnost opravdu masivní účinek, a můžeme využít Cytosan Inovum, který udělá ve střevech audit a všechno nepotřebné vyloučí pryč. Až po této kúře je dobré nasadit Probiosan nebo Probiosan Inovum, Taiwan Chlorellu a Barley. Pročištěním a ozdravením našich střev se zvýší naše intuice, a to je přece určitě ten hlas, který bychom měli poslouchat. Vychází z našich střev...





AUTOR ČLÁNKU
Mgr. TEREZA VIKTOROVÁ



Mohlo by se Vám líbit




Nové číslo magazínu Vitae


Sdílejte nás na sociálních médiích

Nikdy nepochybujte o tom, že by malá skupina otevřených lidí mohla změnit svět. Ve skutečnosti je to jediná věc, která ho kdy změnila.